10 zajímavostí o ginu, které možná neznáte

Gin dnes vnímáme jako elegantní nápoj, ale nebylo tomu tak vždy. Možná si vybavíte bouřlivé období v Anglii známé jako Gin Craze. Co mu však předcházelo a jak se ginu podařilo zlepšit svou nevalnou pověst? Přinášíme deset zajímavostí, které vám pomohou jalovcový destilát lépe poznat. 

1) Lék proti břichabolu

Než se gin dostal do barů, fungoval jeho předchůdce jako léčivý prostředek. Bylinné destiláty s jalovcem se používaly proti zažívacím potížím a jako diuretikum. Jalovec přitom nebyl v receptu náhodou, právě jemu se přisuzovaly léčivé účinky. Teprve později se z jalovcového destilátu stal nápoj pro potěšení. 

2) Bludný Holanďan? Ne, odvážný!

Výraz „dutch courage“ (holandská kuráž) vymysleli podle všeho britští vojáci, kteří v 17. století bojovali po boku Nizozemců proti Španělsku. Jejich souputníci si před bitvou dopřáli kapku geneveru a do boje se vrhali s nečekanou vervou. Když pak část Nizozemců emigrovala právě do Anglie, tajemství výroby geneveru přivezli s sebou. 

3) Gin & Tonic, koktejl proti malárii

Klasika, bez které se žádný bar neobejde, původně vůbec neměla být koktejlem. Britští vojáci v Indii museli pít chininovou vodu proti malárii, jenže sama o sobě byla strašně hořká. Tak přidali gin, citron a led, až vznikl nápoj, který byl konečně pitelný – a zůstal s námi dodnes. 

4) Jalovec, nezbytná složka

Evropská i britská legislativa mají v tomto ohledu poměrně jasno: aby se gin mohl nazývat ginem, musí obsahovat jalovec. K němu se poté přidávají další, rozmanité botanicals. Žádná z ostatních bylin nebo koření ale už není povinnou součástí receptury. 

5) London Dry je styl, ne adresa

Spousta lidí si stále myslí, že gin typu London Dry se musí vyrábět v Londýně. Nemusí. Jedná se pouze o technologicky definovaný styl: musí se destilovat s bylinami najednou, nesmí se dodatečně doslazovat a výsledkem má být suchý, čistý gin. Klidně přitom může vzniknout v Česku. 

6) Kolonie udělaly z ginu cestovatele

Díky britskému impériu se gin rozšířil daleko za hranice Evropy. S námořníky a vojáky se dostal do Asie či Afriky, kde se přizpůsobil místním ingrediencím. Vznikaly tak varianty, které využívaly lokální citrusy, koření nebo kůru. Bez kolonií by gin nedosáhl svého globálního věhlasu. 

7) Gin je ideální základ pro koktejly

Jedním z důvodů, proč obliba ginu nepolevuje, je jeho versatilita. Jalovcový destilát je výrazný, ale nepřehlušuje další chutě. Hodí se jako základ suchých drinků jako Martini, hořkého Negroni, osvěžujícího G&T i kyselého Gimlet. Právě tato univerzálnost udržela gin v popředí i v době, kdy ostatní destiláty na popularitě ztrácely. 

8) 21. století přineslo „ginaissance“

Zhruba od roku 2009 začal ve Velké Británii i jinde ve světě obrovský boom malých řemeslných palíren. Lidé chtěli giny s příběhem, z lokálních bylin, s netradičními chutěmi. Počet palíren se v Británii během pár let ztrojnásobil a gin se znovu stal „cool“. Vlna novodobého zájmu se někdy označuje jako ginaissance. 

9) Růžové a ochucené giny přitáhly nové pijáky

Fenoménem poslední dekády jsou růžové a ovocné giny. Jsou vizuálně atraktivní, často sladší a oslovují lidi, kteří by si klasický suchý gin nedali. Některé značky hlásí nárůst prodejů o desítky procent právě díky těmto variantám. 

10) Nejprodávanější gin světa? Ten z Filipín

Ačkoli Britové považují gin za svůj národní nápoj, největším ginovým trhem na světě jsou Filipíny. Tamní značka Ginebra San Miguel prodá ročně stovky milionů lahví, což předčí i celý britský trh.